SOCIAL

18. 2. 2014

238

Tyhle šaty jsem si kdysi dávno vyhlídla na internetu a hrozně je chtěla. Bohužel jsem nějak nevychytala dobu, kdy byly k mání v obchodě a na internetové nakupování jsem v té době neměla buňky. No a tak jsem se smířila, že je holt mít nebudu a žila jsem dál. Co čert nechtěl, včera si to šinu do sekáče, prohrabuju se neskutečnýma hadrama s vidinou, že dneska žádný úlovky nebudou. Na konci toho prohrabování vidím svoje vysněné letní šaty. Zkoumám, jestli nejsou děravý. NEJSOU! Zkoumám, jestli nejsou flekatý. NEJSOU! Zkoumám velikost. SEDÍ! Paní prodavačce s přiblblým úsměvem podávám dvě dvaceti koruny a peláším rychle pryč, ať nikdo nevidí můj skvělý úlovek. Doma je vybalím a už sama sebe vidím na fesťáčku se slamákem na hlavě, pivkem v ruce a šatama na těle.


















4 komentáře:

  1. Tomu říám osud! Jsou prostě věci, které si cestu najdou! :O :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. áno přesně tak:D
      Něco prostě má dopadnout tak, jak chceme..

      Vymazat
  2. Tak ty jsou překrásné! Do sekáčů chodím docela pravidelně, ale málokdy se mi podaří získat takový skvělý úlovek :)

    OdpovědětVymazat
  3. Máte krásný design blogu a fotky! Jdu studovat. Krásný den přeji a děkuji za návštěvu :-)

    OdpovědětVymazat